Máme za námi náš jedenáctý letní tábor. S novou desítkou do nového místa, (úplně) nového tábořiště a nových výzev.
Na stavbu jsme dorazili s vědomím toho, že jedeme na louku, kde stojí akorát funkční kuchyň a záchody bez střechy. Není kam dát věci, není kde se umýt, tyčí je dost akorát na všechna týpí a pár věcí navíc. Stavba jídelny spolkne tyčí mnohem víc. Hned první den jsme postavili tři týpí, jedno posloužilo jako sklad věcí. Následujícího dva a půl dne probíhalo ve značném tempu, kdy se pracovalo až dlouho do tmy. Během toho času se připravil prostor pro budoucí jídelnu a postavila se konstrukce pro plachtovou střechu. Vybudovali jsme také sněmovní ohniště obložené velkými kameny (RTG bez nálezu), police do kuchyně a jídelny, dvakrát jsme postavili jeden zubřík (napoprvé ho skácel silný vítr při bouřce) a raději nepočítám, kolik dalších tyčí jsme opracovali. Přívalové deště provázely stavbu, voda tekla příbytky i novými stavbami. Při posledním přívalu jsme dokončovali zesílenou střechu kuchyně. Plachta jídelny se mezitím rychle naplnila vodou a celá se zbortila. Byla to zkrátka velká jízda a nelze ani popsat, jaké výkony museli stavěči podávat, zejména Sedlo a Pavel, kteří polovinu posledního přívalu strávili na střeše a kolem ní, aby nepromokly všechny věci.
První táborový týden jsme uspořádali několik her, z nichž většina pocházela ze Setonovy Knihy lesní moudrosti. Mezi nimi i poměrně drsná hra zvaná průzkum – táborníky jsme vyslali do pro nás poměrně neznámého terénu jen s mapou, buzolou a cílem. Ztratili se jen tři a ty našla místní obyvatelka, děkujeme jí. Také jsme ulovili jelena, vyskvrnili králíka a uvařili pět litrů vody na čas (šestý litr se bohužel vylil do ohniště). Uspořádali jsme vandr – letos výjimečně byly cíle v režii jednotlivých skupin. A uspořádali jsme turnaj ve vázání uzlů.
V průběhu prvního týdne nás navštívil také Mokrouš s polotovary lžic, vidliček a tradičních dřevěných zvířátek. Z některých povedených lžic a vidliček jsme uznali činy. V tentýž den dorazil i Indi se svými výrobky, takže se objevilo několik výrobků z kůže, nebo látky.
V pondělí proběhla akce, kterou jsme pracovně nazvali Anarchií. Většina vedoucích nad ránem opustila tábořiště a děti jsme pod dohledem nechali zorganizovat celý den. Nakonec se z Anarchie stal zajímavý sociální experiment – ukázalo se kdo vede, kdo pracuje a kdo se fláká a hraje karty. U dětí převapivě akce sklidila úspěch, dokonce jsme byli požádání, abychom příští rok vypadli na dva dny.
Zbytek týdne se konal sněm a den plný soubojů („rytířské klání“ s dřevci, zápas jednou rukou a dokonce souboj na nože). Druhou polovinu týdne jsme se už jen snažili přežít tropická vedra a většinu dne jsme strávili ležmo ve stínu stromů. Vzpruhou byly nanuky, které jsme dovezli z Nepomuku a táborové frapé.
Sněm se konal v novém sněmovišti a byl letos volební. Bylo uděleno mnoho orlích per, mezi nimi za vyřezávání lžíce a vidličky, hod míčkem, nebo běh na 60 metrů. Mezi ojedinělé činy patřila pravidelná pobohybová aktivita, nebo talíř. Tituly se objevily v malé lóži, velká lóže letos bez nových titulů.
Volby lehce zamíchaly náčelnictvem. Náčelník nám zůstává stejný, ohnivec a strážce wampumu nám také zůstává. Máme nového písmáka a nového náčelníka ROP.
Plány na podzim jsou momentálně v přípravě. Máme představu co bychom chtěli, ale nemáme reálné podklady. Určitě se chystají podzimní prázdniny a rozjezd pravidelných schůzek. Máme nápady na nějaké mimoschůzkové aktivity, ale nemáme představu o naší časové kapacitě.
Děkuji všem účastníkům tábora, že nám pomohli budovat naše tábořiště a že se stali pro letošní táboření jeho hlavní náplní. Doufám, že se za rok zase shledáme, najdeme nové cíle pro náš vlastní rozvoj a třeba objevíme nové krásy woodcraftu.
S modrou oblohou
Soda
Komentáře